Den druhý

pondělí 10. srpna 2009 • Bergen

[blog/w2_10.jpg]Ráno mě probudily sluneční paprsky probleskující mezi závěsy, což dokonale zmobilizovalo všechny mé síly a s ranním rozbřeskem jsem již funěla na skálu nad kolejí. Během mé půlhodinové procházky jsem našla 10 hřibů a nesčetně klouzků, škoda že není zatím času na smaženici. Ale určitě na ní časem dojde, houby tu očividně nikoho nevzrušují. Ve spojení s borůvčím lemujícím cestu mám o stravu v nejhorším postaráno :)

Naplněna pozitivní energií jsem se přidala k Zuzce a vybaveny notebooky jsme se vydaly hledat cestu do centra, kde snad bude internet a taky spojení se světem. Centrum je od kolejí necelou hodinku chůze, příjemná procházka po pobřeží. Ale na každý den to asi není… Po turistickém korzu a fotografování všech pamětihodností jsme se uvelebily v Peppes pizza a při pojídání prvního norského oběda jsme poprvé navázaly spojení s domovem. Bylo mi jasné, že Honza nemá na nějaké vzpomínání čas (Záhřeb a koncert U2 je opravdu lepší ;), tak jsem aspoň poslala první pozdravy na web prostřednictví mého vždy on-line brášky (který to zvládá i během nákupu nábytku).

Při cestě zpět jsme se rozhodly prozkoumat, co znamená na naší mapě symbol „pláž“. Teplota byla opravdu nezvykle vysoká a sluníčko svítilo o sto šest, takže ta představa nebyla úplně mimo. Po mírně dobrodružném hledání cesty jsme se ocitly v norském skanzenu, skoro nám vzal dech… Není nad to se někdy ztratit, co pak člověk objeví. Ale to nejlepší teprve přišlo, opravdu jsme tu pláž našli! A krásnou, dřevěné molo, šťavnatá zelená tráva na opalování, v moři mola na skákání a odpočinek. A dokonce i plavající lidé. Bohužel plavky zůstaly na pokoji a další program už volá, tak jsme zkoušku teploty moře musely nechat na jindy. Doufám, že to není poslední letní den.

Večer bylo na programu první seznamovací BBQ. Bylo značně překvapující, kolik zahraničních studentů vlastně přijelo, odhadovala bych to na asi 200. Ze začátku jsem slyšela samou francouzštinu, Francouzů tu musí být aspoň čtvrtina a další budou tvořit Italové. Další početná většina jsou Němci a zbytek už je rozdroben z celého světa. Honzovi už jsem taky vytipovala kolegy ze Sao Paula a Ria, tak budeme sbírat zkušenosti jak vyzrát na Brazílii ;) Bohužel však bylo příliš vyhladovělých krků na gril o rozměrech 45x45, takže houska na hot dogy se spořádala mnohem dřív, než se ohřály párky, tak jsme pak gurmánsky pojídali párek v ubrousku politý kečupem. Vzhledem k tomu, že většina studentů nepočítala s tím, že v neděli člověk nekoupí ani pivo, ani žádné potraviny, tak jsme vzali za vděk čímkoliv. Přeci jen však den byl dlouhý a párek byl krátký, takže jsme se se skupinkou Francouzů rozhodli udělat si vlastní gurmánskou párty. Zuzka měla ještě z domova řízek a buchty, já Becherovku, bez pochyby jsme našimi národními specialitami udělali dojem. Uvařili jsme si k tomu kilo špaget (omáčka zatím nebyla, bohužel ani kečup, ale zato byl sýr :) Pustili jsme si nějaký hodně bláznivý film a užívali si, jak je v půlnoci světlo jako ve čtyři odpoledne. Doufám, že to vydrží ještě dlouho…

[blog/w2_4.jpg] [blog/w2_2.jpg]

[blog/w2_3.jpg] [blog/w2_1.jpg]

« Zpět na úvodní stránku