Další pozdravy z Vossu - update

Pátek 28. srpen 2009 • Bergen

[blog/w3_28.jpg]Ráno bylo trochu hektické, jelikož vystřídat šest holek v jedné koupelně se zdál být nadlidský úkol. Vše ale bylo vykompenzováno úžasným snídaňovým bufetem plným norských specialit, zamilovala jsem si totiž místní tradiční sýr. Je celý hnědý a má takovou netradiční nasládlou karamelovou chuť. K tomu byl uzený lososa a spousta kyselých zavařenin, na to však po ránu nemám příliš žaludek ;) Každopádně snídaně byla výborná a naladila nás na celý den přednášek, i když bylo náročné se soustředit s výhledem na hory zrcadlící se ve slunci na povrchu jezera. Naštěstí je téma našeho semináře poměrně zajímavé a nabízí mnoho protichůdných názorů, takže je stále co diskutovat.

Na večer jsme se přesunuli do nedalekého teambuildingového centra, kde nás čekalo několik rozdílných aktivit. Bohužel to bylo rovněž největší zklamání tohoto semináře, jelikož jsme všichni mysleli, že nás čeká rafting (podle názvu Voss rafting centre) a byli na to tak natěšení, že jsme nemohli takřka dospat. Rafting se bohužel nekonal a nic tedy již nemohlo uspokojit naše očekávání, i tak jsme ale nakonec uznali, že to byl příjemně strávený večer. Sice některé hry byli opravdu koordinačně náročné a ne vždy se zadařilo, ale aspoň jsme posílili našeho týmového ducha.
 

[blog/w3_27.jpg]Neuskutečněný rafting však nakonec plně vykompenzovala místní večeře – grilované bifteky, nadívaný losos, spousta výborných příloh a salátů, prostě pohádka. Konečně pořádné maso po takové době, je pravda, že mám ráda ryby a snažím se je tu užít, ale maso je prostě maso. Poté ještě dokonalá zmrzlina, co víc si přát. Snad jen to, že jsme měli povolenou a dokonce i zaplacenou konzumaci alkoholu ;) Přeci jen ve mně rodiče vychovali jistou závislost na víně a docela jsem ho tu postrádala, takže mě tři skleničky vína lehce naplnily dokonalým štěstím, stejně jako všechny mé spolužáky. Přeci jen rychleji odpadnou jazykové bariéry a člověk řekne vše, co chce říci mnohem jednodušeji :)

Druhý den dopoledne nás čekala prohlídka dílny na výroby tradičních stříbrných šperků. Každá oblast Norská má totiž své specifické kroje, jejichž součástí je spousta stříbrných doplňků a šperků. Tato dílna je největším dodavatelem těchto šperků, mají jich v katalogu tisíce, protože každý kus je specifický dle místních tradic a historie. Myslela jsem si, že půjde o klasickou turistickou atrakci, ale bylo to zorganizováno exkluzivně pro nás, mohli jsme si projít celý závod, stát za zády zaměstnanců a sledovat je při práci. Byla jsem fascinována celým uspořádáním závodu, přestože se jedná o hodně technickou výrobu včetně zaměstnání těžké techniky, vše se odehrávalo v neskutečně čistém a moderně vybaveném prostředí. Byla to opravdu zajímavá zkušenost. Jediná škoda, že nemají žádný obchod se suvenýry, nemohla jsem tedy pořídit žádný vzorek.

Zbytek dne jsme poté strávili přednáškami a skupinovými úkoly, takže bohužel není moc času využít krásného počasí a vyrazit do hor, které nás tak provokují svou krásou. Snad se zadaří třeba zítra…

[blog/w3_29.jpg]…Ani nemá cenu začínat nový příspěvek, jelikož není příliš o čem psát. Hezké počasí vystřídal déšť, přednášky se ještě zintenzivnily, takže na nějaké nové zážitky nebyl příliš čas. Snažili jsme se aspoň si po celém dni řádně odpočinout večer, ale poté ta rána… Včera jsme na závěr chtěli navštívit nějaký místní zábavný podnik, bohužel jsme však zjistili, že tato víska přes týden příliš příležitostí k zábavě nenabízí. V místní hospůdce jsme tedy aspoň přemluvili obsluhu, ať nám pustí taneční hudbu a vytvořili si provizorní parket mezi stoly. Když je hodně lidí ochotno se bavit, je to možné takřka kdekoliv, takže nakonec to byla moc příjemně prožitá noc ;) Místní štamgasti se nestačili divit. Je pravda, že z ranního bloku přednášek mi toho v hlavě příliš nezůstalo, již jsme ale obdrželi zkoušku a ta nás docela probudila. Ještě že na ní máme celý víkend, asi se na to potřebuji trochu vyspat, abych byla schopná zplodit smysluplných deset stran. Teď už jsme všichni sbalení a čekáme na vlak, první volné dvě hodiny a opět je venku šedá stěna deště, z procházky nebude tedy opět zase nic. Asi se budu muset do Vossu ještě vrátit, třeba příště již s lyžemi ;)

Fotky jsou v albu Blokový seminář Voss

 

« Zpět na úvodní stránku