Blokový seminář poprvé
Úterý 25. srpen 2009 • Bergen
Ráno bylo trochu organizačně náročné, protože Jarda s Monikou vyráželi před osmou do půjčovny pro auto a já jim
musela nechat klíče od pokoje, takže jsem musela dorazit již se všemi věcmi na seminář do školy opravdu brzy a počkat
na první přednášku. Jen jsem doufala, že se jim pak podaří mi klíče někde nechat, abych se měla po týdnu kam vrátit
;)
Naštěstí vše dobře dopadlo, jen Monika s Jardou měli svůj odjezd poněkud hektičtější, protože prý zapomněli
spoustu věcí. Doufejme, že ten týden v divočině ve zdraví přežijí. Pro nás byl začátek semináře rovněž hektický,
protože po prázdninách rovnou začít technickou tříhodinovou přednáškou o Climate change nebyl zrovna pozvolný start
nového roku. Odpoledne však bylo již trochu lépe (možná díky třem kafím) a ve čtyři po uzavření prvního bloku
jsme se vydali na nádraží nastoupit do vlaku směr Voss.
Voss je oblíbené lyžařské středisko Norska asi hodinu cesty z Bergenu po vlakové trati Oslo-Bergen, která má patřit
k nejhezčím ve Skandinávii. Moc jsem se na cestu vlakem těšila, bohužel to však bylo stylem tunel – kus louky –
tunel – tunel atd. Prý je zajímavější cesta až z Vossu do Osla, tak to budu muset podniknout ještě jindy.
Hostel naštěstí nebyl tak daleko od nádraží, jak nás strašili, mě by to sice nevadilo (vyzbrojila jsem se krosnou
a vzala si opravdu to nejnutnější), ale někteří další účastníci měli i loďák a oblek v ruce (já si tedy vzala
jen outdoor oblečení, tak nevím, jestli jsem něco nepodcenila…). Už jsme všichni docela padali hladem, jelikož jsme
kromě jednoho sandwiche k obědu celý den nic nejedli, ale slíbili nám, že rozpálí gril, tak jsme se nemohli dočkat
kotletek. Večeře byla opravdu výborná, dosyta jsme se najedli, terasa jídelny je přímo na pláži obrovského jezera,
které ze všech stran obklopují štíty hor, co víc si přát. Jen mě překvapilo, že na lyžařské středisko je poloha
jen 76 m.n.m., asi je tu tuhá zima.
Po večeři jsme zjistili, že hostel je nealkoholický a je zde zakázána jakákoliv konzumace alkoholu, tak jsme se pokusili
vydat do centra objevit nějaký život. Je to však zejména zimní středisko a v létě většina turistů jen projíždí,
našli jsme tedy jen kavárnu, sice s výborným pivem (místní specialita), ale za 75 NOK. Nu, tady prohibice očividně
funguje. Dali jsme si tedy všichni jedno na navození atmosféry, ale i tak jsme nakonec strávili příjemný večer při
povídání a vzájemném se poznávání. Snad to bude další týden plný zajímavých zážitků…