Sognefjord a Naerøyfjord – sen či skutečnost?

Pátek 21. srpen 2009 • Bergen

[blog/w3_21.jpg]Ani nevím, čím dnes začít, bylo to tak krásné, že snad nejhorší na celém dni bylo ranní vstávání za kuropění ;) Což je ale opravdu malá daň za tak krásný den, takže jsme všichni již před sedmou nedočkavě přešlapovali na zastávce a opravdu nikdo nezaspal. K naší prvotně skromné skupině se přidalo opět díky kamarádu Facebooku další spousta lidí a nakonec jsme utvořili skupinu kolem třiceti lidí, čímž jsme bezpečně zabrali dobrou půlku lodě. Alespoň byla legrace a podařilo se nám na vrchní palubě vybojovat si nejlepší místa na focení.

První drama začalo ještě v Bergenu, kdy se loď najednou prudce zahoupala, vydala několik nehezkých zvuků a pak se najednou zastavila. (První okamžik, kdy můj žaludek začínal protestovat). Kapitán nám ale řekl, že se nemáme znepokojovat, že nám něco vlétlo do motoru a že tam pošle nějaké potápěče, ať to opraví. Opravdu za necelou čtvrt hodinku jsme se opět rozjeli, prý se nám tam zasekl jen vánoční stromek ;) Tak jsme mohli vesele pokračovat vstříc Sognefjordu, nejdelšímu fjordu Norska, měřícímu více než 200 km. Ještě že jsme měli opravdu expresní loď, na nějaké kocábce bychom ho asi proplouvali týden…

Cestou k fjordu nás lemovali malé ostrůvky a dřevěné typické severské domky na pobřeží, hrozně mi to připomnělo plavbu po ostrovech na Ontariu v Kanadě. Párkrát nám trochu sprchlo, ale poté se ukázalo sluníčko a vytvořilo nádhernou duhu, která určitě stála za tu trochu deště. Před polednem jsme konečně začali vjíždět do fjordu a mohli se kochat skalami, jež se strmě zvedaly z vody a vytvářely nádherné scenérie. Člověk by na to mohl hledět věky a nemohl se vynadívat a pochopit mocnost přírody. To už ale byl čas ukončit naše rozjímání a připravit se na další dobrodružství.

[blog/w3_22.jpg]Museli jsme totiž změnit loď a to přímo uprostřed fjordu, kapitán si z nás dělal srandu, že takhle připojit se mu podaří jen občas. Ne že bych mu věřila, ale přeci jen člověk nemá příliš dobrý pocit, když skáče přes zábradlí lodi a ví, že je pod ním hodně hodně metrů ;) Vše ale samozřejmě dobře dopadlo a my odbočili ze Sognefjordu do Naerøyfjordu, který má také své nej. Je nejužším fjordem Norska a je zapsaný i na listě UNESCO přírodního dědictví. Tato loď již byla o dost pomalejší, takže jsme si mohli dosytosti vychutnat všechny pohledy, jež se nám otevíraly. Za vše asi budou mluvit fotky, přeci jen mi už dochází slova.

Ještě nás čekalo jedno malé drama, zda se všichni vejdeme do autobusu, kvůli studentské slevě totiž nešly lístky koupit a rezervovat předem. Chvíli to vypadalo opravdu beznadějně, naštěstí ale posílili spoje a my se všichni zdárně přesunuli do Vossu, odkud nás čekal už jen vlak zpět do Bergenu. O Vossu ještě hodně uslyšíte, jelikož se tam vracím opět v pondělí na blokový seminář.

Trať Bergen-Voss patří prý k nejkrásnějším v Norsku, snažila jsem si to vychutnat, pomalu mě však již zmáhala únava ze všech zážitků dnešního dne. Stihla jsem si však všimnout divoké řeky lemující trať, té samé řeky, na které mě čeká příští týden rafting… Nevím, jestli se mám těšit, nebo bát, raději o tom zatím nebudu přemýšlet ;)

Vychutnejte si fotky v albu Sognefjord a napište mi taky něco pěkného do komentářů, takhle mám skoro někdy pocit, že si to vše píšu pro sebe ;) Fotky dalších účastníků brzy nalinkuji, na Facebooku se myslím co nevidět objeví plno alb a odkazů...

« Zpět na úvodní stránku