Konec velkých prázdnin

Pondělí 17. srpen 2009 • Bergen

[blog/w3_12.jpg]Po tomto úžasném a plně prožitém týdnu nebylo lehké se smířit s tím, že prázdniny končí a opravdu už začíná semestr. Bohužel mi nebylo dopřáno ani s klidným srdcem strávit neděli, jelikož mi přišel materiál, který budu muset nastudovat na blokový seminář začínající příští týden a je toho kolem 500 stránek. Jak rychlý návrat zpět na zem. Neděli jsem ale pojala ještě relaxačně, ony se ani jiné aktivity dělat nedali, jelikož opět přišly monzunové deště a nebylo vidět ani na krok. Aspoň jsem se seznámila s místními pračkami (a naučila se základy norštiny při zjišťování obsluhy) a zjistila, že sušička prádlo nejen vůbec nevysuší, ale ještě více zmuchlá, takže mi nezbylo nic jiného, než do pokoje vtěsnat sušák. Zbýval mi tam poté celý metr čtvereční obývacího prostoru ;) zbytek dne jsem pak strávila důkladnou očistou a dezinfekcí pokoje, takže jsem mohla rozvinout i nový barevný koberec a radovat se z toho, jak to všude krásně voní Savem a že v koupelně už na mě nepadá plíseň :)

Večer jsme si udělali malou mezinárodní večeři co dům dal a prohlíželi si fotky z celého týdne a divili se, že jsme to všechno přežili. Je ale pravda, že nejen já jsem na sobě našla modřiny, které jsem vůbec netušila, odkud jsou… V euforii boje o extra body jsme to nějak necítili ;)

 

V noci a ještě celé pondělní ráno jsem se snažila dokončit registraci předmětů, ale s rozvrhy a registračním systémem na půl v norštině to bylo značně obtížné. Zvlášť když jsem zjistila, že povinný kurz je dvakrát týdně po třech hodinách, tedy šest hodin týdně a zbytek kurzů, které mám na výběr, se vždy s tímto překrývají. Zkoušela jsem všechny možné varianty, ale byla jsem v patové situaci, malé školy pouze s jedním kurzem z každého předmětu mají možná i své nevýhody… V International Office jsem je očividně poprvé upozornila na tento fakt, takže se sami divili, jak to udělám. Zkusím obejít vyučující, jestli bych část nějakých seminářů nemohla mít jako home study, jinak to asi nepůjde. Uvidím, co z toho bude.

Absolvovala jsem také již svoji první přednášku, ale nakonec asi zbytečně, jelikož jsem zjistila, že celý kurz bude o něčem jiném, než jsem myslela a moc mi tedy nevyhovuje. Ale aspoň jsem oficiálně začala semestr a zkusila si projít bludištěm druhé budovy školy, tzv. Merino building, bývalé tovární haly. Jsou přístupné jenom části budovy, které nejsou vždy průchozí, a je tedy nutné k nim doputovat značně složitou cestou např. přes úplně jiné poschodí atd. Ještě že jsme vyrazili s půl hodinovým předstihem…

Abychom si trochu spravili chuť a také protože se ukázalo opět sluníčko, rozhodli jsme se se Zuzkou vyrazit prozkoumat další část hor nad námi. Nedošli jsme ale daleko, jelikož jsme nemohli potlačit naši houbařskou vášeň a museli fotit každého kozáka, který nám lemoval cestu. Po chvíli jsme ale zjistili, že bychom se asi ufotili k smrti, protože jsou prostě všude. Rozhodli jsme si tedy raději nasbírat si borůvky, abychom také trochu uspokojily své chuťové pohárky. Sluníčko nám svítilo do zad, prostě jsme zase věděli, proč vlastně jsme v Norsku ;) Cestou domů jsem u cesty vzala pár hub a k večeři udělala houbové rizoto, velká dobrota. I přes tu školu nakonec docela úspěšný den. Borůvky čekají… ;)

Doufám, že budete silně závidět, až uvidíte fotky (a nezapomeňte i na Zuzčiny)
 

« Zpět na úvodní stránku