Lucie Růžičková

Koupání v moři v rozpáleném Bergenu?!

Čtvrtek 20. srpen 2009 • Bergen

Dnes jsme opět neměli školu, tak jsme se rozhodli využít příznivé předpovědi a vydat se na celodenní výlet kolem hory Fløyen. Již po desáté jsme byli všichni zregenerováni po včerejším koncertě a připraveni na cestu. Hlavní je, mít s sebou dostatek jídla a pití na piknik, to je vždy na tom výletě to nejlepší ;)

Opět jsme neměli jinak na výběr, než zamířit strmě vzhůru, tuto cestu již za chvíli budu znát i po slepu. Nahoře jsme se však vydali jiným směrem, takže jsme se opět ocitli zatím v neznámé krajině. Cesta nám příjemně ubíhala za čilého anglicko-německo-francouzsko-českého klábosení, ještě že aspoň na té angličtině se vždycky shodneme :) Posvačili jsme u krásného jezírka a nemohli se nabažit dnešního počasí – modrá obloha a hlavně opravdu aspoň 24°C! Brzy se nám však opět zachtělo nějakého dobrodružství, tak to chlapci prudce otočili do lesa a rozhodli se vyšplhat na skálu, kterou jsme právě míjeli. Kupodivu jsme se na ní po chvíli opravdu všichni dostali, i když Zuzku to stálo sucho v botách zakušením rašelinné mokřiny. Nahoře se nám rozprostřel nádherný výhled na fjordy až několik kilometrů daleko. Bohužel tam však foukalo takovým způsobem, že jsme se báli, abychom neuletěli, takže jsme se brzy celí profoukaní museli vrátit zpět na cestu.
 

číst dále…

Coldplay in Bergen!

Středa 19. srpen 2009 • Bergen

Dnešní dopoledne jsem strávila příjemně na kafi s mým CEMS buddy, tedy norskou studentkou stejného programu, která mě dostala na starosti. Zjistila jsem, že má opravdu mnoho zážitků, protože si vzala rok volna ze školy, půl roku strávila na stáži a vydělané peníze procestovala na cestě kolem světa. Bylo tedy opravdu o čem povídat, až jsem málem nestihla svou další hodinu ve škole. Ani by to však vůbec nevadilo, jelikož jsme všichni půl hodiny marně čekali na profesora, jenž nepřišel. Mají tu opravdu zmatený začátek školy, něco začíná teď, něco příští týden, něco až později…

Dnešní den byl mimo jiné také ve znamení Coldplay, kteří zrovna přijeli do Bergenu, a již od rána bylo slyšet, jak zkoušejí. Jelikož byli všechny lístky vyprodané a také vzhledem k jejich cenové úrovni jsme hledali jiný způsob, jak být aspoň částečně u toho. Jeden zkušený italský student na Facebooku zveřejnil, že zná BBQ plácek s krásným výhledem na koncert, kde můžeme udělat piknik. Nebyl by to Facebook aby se to nerozkřiklo světelnou rychlostí a na stanovený sraz nás dorazila asi stovka exchange studentů, vybaveni jídlem, pitím a nadšením užít si koncertu jak nejlépe to jde. Bohužel byl tento plácek opravdu oblíbený, takže ho vyhmátla i norská armáda a celý prostor zahradila, tudíž nebylo možné se tam dostat. Co se dá dělat, Coldplay mají rádi očividně i vojáci.
 

číst dále…

Hiking potřetí

Úterý 18. srpen 2009 • Bergen

Ráno mě opět po dlouhé době probudilo sluníčko, to by byl hřích toho nevyužít a nejít se proběhnout. Našla jsem další krásnou cestičku, bohužel opět prudce do kopce, člověk je pak z toho vždy celý utrmácený hned na začátku, a když už se to začne vyrovnávat, tak musí běžet zpět, aby zase utíkal do školy. Měli jsme informační schůzku s dalšími CEMS studenty, tak jsem se těšila, že nám třeba pomůžou vyřešit problémy s registracemi. Doufala jsem marně, ale to už je jedno, bylo by to na dlouho ;)

Po schůzce jsme se dohodli s pár lidmi, že využijeme pěkného počasí a vyrazíme opět do hor. Sice počasí nevydrželo, každopádně naše nadšení ano a o chvíli později jsme již vyráželi vzhůru. Našli jsme si krásnou cestičku a jako vždy zakopávajíce o houby šplhali stále výše. Otevřel se nám zase jiný pohled na fjord, je úžasné, že člověk tu stále objevuje nové pohledy. Spokojeni jsme posvačili pár borůvek, já si odběhla za nejbližší strom pro pár hub k večeři a mohli jsme se vrátit domů. Večer jsme vyzkoušeli aktivity nabízející místní studentský klub (fotbálek, kulečník, ping-pong, kluci samozřejmě hned zasedli k Pokeru), no prostě cokoliv je lepší, než být na pokoji a studovat materiály na seminář ;)

Fotky dodané v albu After school hiking a u Zuzky v albu Hiking

číst dále…

Konec velkých prázdnin

Pondělí 17. srpen 2009 • Bergen

Po tomto úžasném a plně prožitém týdnu nebylo lehké se smířit s tím, že prázdniny končí a opravdu už začíná semestr. Bohužel mi nebylo dopřáno ani s klidným srdcem strávit neděli, jelikož mi přišel materiál, který budu muset nastudovat na blokový seminář začínající příští týden a je toho kolem 500 stránek. Jak rychlý návrat zpět na zem. Neděli jsem ale pojala ještě relaxačně, ony se ani jiné aktivity dělat nedali, jelikož opět přišly monzunové deště a nebylo vidět ani na krok. Aspoň jsem se seznámila s místními pračkami (a naučila se základy norštiny při zjišťování obsluhy) a zjistila, že sušička prádlo nejen vůbec nevysuší, ale ještě více zmuchlá, takže mi nezbylo nic jiného, než do pokoje vtěsnat sušák. Zbýval mi tam poté celý metr čtvereční obývacího prostoru ;) zbytek dne jsem pak strávila důkladnou očistou a dezinfekcí pokoje, takže jsem mohla rozvinout i nový barevný koberec a radovat se z toho, jak to všude krásně voní Savem a že v koupelně už na mě nepadá plíseň :)

Večer jsme si udělali malou mezinárodní večeři co dům dal a prohlíželi si fotky z celého týdne a divili se, že jsme to všechno přežili. Je ale pravda, že nejen já jsem na sobě našla modřiny, které jsem vůbec netušila, odkud jsou… V euforii boje o extra body jsme to nějak necítili ;)

 

číst dále…

Sveiseaften

Neděle 16. srpen 2009 • Bergen

Hrozně jsem tu postrádala něco, o co bych se mohla starat, takže jsem včerejší volné dopoledne kromě sbírání sil na večer využila k výletu do Ikei a pořídila si krásnou kytičku a barevný veselý kobereček, takže už tu taky začínám mít teplo domova.

Přišla nám zpráva, že nejdůležitější je se před večerem pořádně najíst, abychom měli dobrý základ. No na odvaze nám to spolu se zkazkami starších studentů moc nepřidalo a nevěděli jsme, zda se máme na večer spíš těšit, nebo se bát ;) Čekal nás totiž Sveiseaften, završení tohoto týdne... 

Počasí našim aktivitám zrovna nepřálo a nepřestávalo hustě pršet, ale byli jsme ujištěni, že většina stanovišť se přesunula dovnitř a nemusíme se tedy ničeho bát. Každý jsme si vylosovali svoji skupinu a dokonale se zase promíchali, takže se člověk zase ocitl mezi novými lidmi. Stále je koho poznávat, je nás opravdu hodně. Dostali jsme plánek stanovišť a měli jsme za úkol je postupně obcházet a získat cestou co nejvíce bodů. Vždy proti sobě celou dobu soutěžili dvě skupiny, ze začátku mi nedošlo, jak velká bude nevýhoda že jsme spíše "holčičí" skupina proti ryze pánské jízdě. Do tuhého začalo jít teprve tehdy, když jsem zjistila, že se budu muset účastnit se zbytkem pánského osazenstva všech soutěží, protože španělské slečny příliš o soutěže neprojevovaly zájem. Takže mě nečekalo ani jedno kolo abstinence a odpočinku. Jak kruté... ;)

číst dále…

« První  | Předchozí  | 1 2 3 4 5 6 7 8 | Další  | Poslední »